Co všechno se ukrývalo pod povrchem v okolí Kojetína? Archeologové zde během rekonstrukce železniční trati odkryli více než 1 200 objektů, dvě pravěké studny, pozůstatky obydlí, hroby i bronzový poklad starý přes tři tisíce let. Veřejnost se nyní může s výsledky rozsáhlého výzkumu seznámit na přednášce archeologa Víta Záhoráka.
Modernizace železniční trati mezi Brnem a Přerovem nepřináší pouze změny v dopravě. Stavební práce u Kojetína otevřely také mimořádně bohatou kapitolu historie regionu, která sahá tisíce let do minulosti.
Na přibližně 200 metrů dlouhém úseku jižního obchvatu Kojetína objevili odborníci z Archeologického centra Olomouc více než 1 200 archeologických objektů. Výzkum prokázal, že místo bylo využíváno od pravěku až do raného středověku. Nejstarší sídlištní objekty pocházejí z eneolitu, přibližně z období kolem roku 4000 před naším letopočtem. Nejmladší nálezy souvisejí se slovanským osídlením ze 7. století.
K nejzajímavějším objevům patří dvě pravěké studny a pozůstatky další dřevěné konstrukce. Jedna ze studní měla čtvercový půdorys a srubovou konstrukci. Podle keramiky nalezené uvnitř ji archeologové předběžně zařadili do halštatského až časně laténského období.
Druhá, menší studna byla vyhloubena z jediného kmene stromu. Její přesné stáří zatím nebylo určeno.
Výplně studní odborníci odebírali postupně po jednotlivých vrstvách a převezli je do laboratoří. Přírodovědné a environmentální analýzy mohou přinést další informace o podobě tehdejší krajiny, přírodních podmínkách i způsobu hospodaření lidí, kteří v okolí dnešního Kojetína žili.
Podrobnosti o rozsahu výzkumu zveřejnilo Archeologické centrum Olomouc ve své zprávě o pravěkém osídlení u Kojetína.
Nejpočetnější skupinu nálezů tvořily sídlištní objekty z doby železné a římské. Archeologové odkryli deset polozemnic z přelomu starší a mladší doby železné a pět germánských zahloubených chat z doby římské.
Na místě se nacházely také zásobní jámy, které původně sloužily k uchovávání potravin a později byly často využívány jako odpadní. Každodenní život tehdejších obyvatel připomínají keramické střepy, přesleny používané při výrobě příze, zvířecí kosti nebo kostěné nástroje.
Pozornost vzbudil rovněž soubor železných předmětů obsahující držadlo vědra, rozlámanou pilu, zlomenou kosu a tři přibližně čtyřicet centimetrů dlouhé klíče. Nešlo však o klíče k běžným zámkům. Pravděpodobně sloužily k ovládání závor u větších staveb.
Výzkum přinesl také několik pohřbů, mezi nimi i pohřeb dítěte. Nalezené kosterní pozůstatky byly předány k antropologickému zkoumání.
Další výrazný objev následoval při pokračujícím archeologickém dohledu. V místě někdejšího mokřadu u řeky nalezli archeologové bronzový úlomkový depot náležející kultuře popelnicových polí.
Soubor tvořily především fragmenty pracovních nástrojů. Obsahoval osm deformovaných srpů, jeden celý srp, část čepele meče, zlomky ozdob, tři slitky a dva nedokončené výrobky. Analýza ukázala, že mnohé předměty byly před uložením běžně používány a některé z nich lidé úmyslně poškodili.
Podle dosavadního vyhodnocení proto nemuselo jít o zásobu kovu ukrytou pro pozdější využití. Umístění ve vlhkém prostředí a záměrné poškození předmětů naznačují, že nález mohl souviset s rituálním jednáním. Konečnou odpověď však mohou přinést až další odborné analýzy. Bronzový poklad podrobně představilo Archeologické centrum Olomouc.
O pravěkých studnách, bronzovém pokladu i dalších nálezech bude v Kojetíně přednášet Mgr. Vít Záhorák, archeolog a vedoucí výzkumu z Archeologického centra Olomouc.
Návštěvníci se dozvědí, jak záchranný archeologický výzkum probíhal, podle čeho odborníci určují stáří jednotlivých objektů a co mohou objevené předměty vypovědět o každodenním životě dávných obyvatel regionu.
Přednáška Pravěké studny a další poklady objevené během rekonstrukce železniční trati u Kojetína se uskuteční:
Kdy: ve čtvrtek 5. listopadu 2026 od 17.00 hodin
Kde: Sokolovna Kojetín, náměstí Republiky 1033
Přednáší: Mgr. Vít Záhorák
Vstupné: dobrovolné
Akce nabízí příležitost nahlédnout do historie míst, kolem kterých lidé běžně procházejí nebo projíždějí. Pod dnešní železniční tratí se totiž ukrývaly stopy života mnoha generací – od pravěkých zemědělců přes obyvatele doby železné a římské až po Slovany raného středověku.
Podrobnosti k přednášce zveřejnilo Archeologické centrum Olomouc.
Chcete přispět do diskuze? Stačí se jen přihlásit.