Spor o budoucí podobu krajiny na Záhoří a Podhostýnsku se přesouvá na nejvyšší politickou úroveň. Spolky Za naše Záhoří a MY A BUDOUCNOST chtějí vládě předat petici požadující zrušení tří akceleračních oblastí pro větrné elektrárny a dvou oblastí pro fotovoltaiku. Podle petičního výboru se pod výzvu podepsalo 13 562 lidí.
Na mapě Územního rozvojového plánu České republiky nesou označení AOV29 Býškovice, AOV30 Kunovice, AOV31 Kelč, AOS1 Kleštěnec a AOS2 Bezuchov. Pro obyvatele dotčených obcí však nejde jen o úřední zkratky. Obávají se rozsahu možné budoucí výstavby, proměny krajinného rázu i dopadů na každodenní život v regionu.
Petice má být předána vládě k rukám premiéra Andreje Babiše. Organizátoři požadují, aby vláda uvedené oblasti z Územního rozvojového plánu odstranila a do vyřešení situace zabránila povolování nových záměrů větrných elektráren v dotčeném území.
Číslo 13 562 zveřejnil petiční výbor. Redakce zatím neměla možnost ověřit počet přímo z petičních archů.
Největší pozornost vyvolávají tři oblasti určené pro rychlejší povolování větrných elektráren. AOV29 Býškovice má rozlohu 23,8 kilometru čtverečního, AOV30 Kunovice 2,6 kilometru čtverečního a AOV31 Kelč 6,8 kilometru čtverečního.
Dohromady se dotýkají území 23 obcí v Olomouckém a Zlínském kraji. Patří mezi ně: Býškovice, Dolní Nětčice, Dolní Těšice, Horní Nětčice, Horní Těšice, Horní Újezd, Kelč, Loukov, Malhotice, Opatovice , Osíčko, Rakov, Rouské, Skalička, Vítonice, Všechovice, Zámrsky, Komárno, Kunovice, Provodovice, Loučka, Podolí, Police, Bezuchov, Blazice, Radkova Lhota, Žákovice.
Podle konečných podkladů Ministerstva pro místní rozvoj představuje odhadovaný maximální instalovaný výkon ve všech třech oblastech dohromady 322 megawattů. Dokument však neurčuje přesný počet elektráren, které by v území skutečně vznikly.
V debatě se často objevuje možnost výstavby až 92 větrných elektráren o výšce do 200 metrů. Tento údaj zveřejnilo také město Kelč při zdůvodnění svého nesouhlasného stanoviska. Nejde však o 92 již schválených nebo povolených staveb, ale o možnou horní kapacitu odvozenou z rozsahu a parametrů vymezených oblastí.
Zastupitelstvo města Kelč schválilo nesouhlasné stanovisko už 28. dubna 2026. Současně uvedlo, že neodmítá obnovitelné zdroje obecně, ale nesouhlasí s konkrétním rozsahem a umístěním větrných oblastí kolem města. Stanovisko města je zveřejněno na jeho oficiálním webu.
Petice se týká také oblastí AOS1 Kleštěnec a AOS2 Bezuchov, které jsou určeny pro rozvoj výroby energie ze slunečního záření. Kleštěnec zasahuje do území obcí Žákovice, Bezuchov, Radkova Lhota a Blazice. Jeho rozloha činí 147,3 hektaru. Oblast Bezuchov leží na území stejnojmenné obce a zaujímá 72,1 hektaru.
Celková rozloha obou oblastí tedy podle konečného ministerského dokumentu dosahuje 219,4 hektaru. Původní prohlášení petičního výboru pracovalo s údajem 223 hektarů.
Jedním z hlavních argumentů odpůrců je možný zásah do krajiny v blízkosti Hostýnských vrchů a poutního areálu na Svatém Hostýně. Organizátoři petice považují zdejší krajinu za významnou přírodní, kulturní a duchovní hodnotu, jejíž charakter by případná rozsáhlá výstavba mohla změnit.
Také samotné odůvodnění Územního rozvojového plánu připouští, že u všech tří větrných oblastí nelze vyloučit ovlivnění některých severních pohledů na Hostýnské vrchy. Tyto dopady mají být podle ministerstva zmírněny omezením výšky elektráren a dalšími podmínkami stanovenými pro jednotlivé oblasti.
Ministerstvo současně uvádí, že vizuální ochrana poutního areálu Svatý Hostýn by narušena být neměla. Právě hodnocení skutečného dopadu na krajinný ráz je jedním z bodů, v nichž se postoj státu a odpůrců vymezených oblastí rozchází. Podrobné údaje obsahuje odůvodnění Změny č. 2 Územního rozvojového plánu.
Vláda schválila Změnu č. 2 Územního rozvojového plánu 27. července 2026. Účinnosti nabyla 25. srpna 2026. Ministerstvo pro místní rozvoj zdůrazňuje, že samotné zařazení území mezi akcelerační oblasti automaticky neznamená povolení konkrétní elektrárny. Každý projekt musí projít příslušným povolovacím řízením.
Současně však ministerstvo potvrzuje, že povolovací proces má být v těchto oblastech jednodušší. Smyslem akceleračních oblastí je totiž právě rychlejší zavádění obnovitelných zdrojů energie. Princip a platné dokumenty zveřejnilo MMR na svých stránkách.
Petiční výbor namítá, že pokud stát určité území předem označí jako vhodné pro zjednodušené povolování, otevírá tím cestu ke konkrétním projektům. Právě proto organizátoři nechtějí čekat až na předložení jednotlivých stavebních záměrů.
Příprava změny plánu zahrnovala veřejné projednání, které se uskutečnilo 15. května 2026. Veřejnost, obce a další dotčené subjekty mohly následně podávat písemné připomínky. Ministerstvo zveřejnilo také dokumenty věnované jejich vyhodnocení.
Organizátoři petice přesto tvrdí, že připomínky obcí a místních obyvatel nebyly v konečném rozhodnutí dostatečně zohledněny. Jde o jejich stanovisko; bez rozhodnutí příslušného soudu nelze tvrdit, že ministerstvo při schvalování postupovalo nezákonně.
Město Kelč také v květnu informovalo o zadání odborné hlukové studie, byla spolufinancována všemi dotčenými obcemi a která se měla zabývat vhodnou ochrannou vzdáleností větrných parků od obytné zástavby. Do společného postupu se podle města zapojily obce a mikroregiony z širšího okolí.
Petiční výbor ve svém prohlášení hovoří rovněž o využití soudní ochrany. Konkrétní žaloby ani jejich spisové značky však zatím nebyly redakci doloženy, proto nelze uvést, která řízení již byla skutečně zahájena a čeho přesně se týkají.
Za petiční výbor vystupuje Miroslav Maťa, předseda spolku Za naše Záhoří. Organizátoři požadují odstranění oblastí AOV29, AOV30, AOV31, AOS1 a AOS2 z Územního rozvojového plánu a pozastavení povolování větrných záměrů do doby, než bude jejich požadavek vyřešen.
Samotná petice platný územní plán nezruší. Její organizátoři ji však považují za důkaz, že odpor proti vymezeným oblastem není postojem několika jednotlivců, ale tématem, které mobilizovalo tisíce obyvatel regionu.
ZDE najdete hlasování Rady Olomouckého kraje.
Další krok je nyní na vládě. Podstatné bude, jak se premiér a příslušná ministerstva vypořádají s požadavkem petičního výboru a zda budou ochotny o rozsahu vymezených oblastí znovu jednat.
Zdroj: Miroslav Maťa - předseda spolku Za naše Záhoří, Svoboda pro obce a lidi
Chcete přispět do diskuze? Stačí se jen přihlásit.